Sociální politika se musí dělat i na úrovni města Tisk
Pondělí, 29 Září 2014 06:12

Poslední diskuse před komunálními volbami ukázaly, že některá uskupení se domnívají, že sociální politika je věc celostátní a obcí se prakticky netýká. Opak je ovšem pravdou. Základ každé správné sociální politiky stojí na tom, jak jsou jednotlivé obce schopny pomáhat svým nejslabším, tedy zejména seniorům a rodinám s dětmi. Často se také v médiích setkáváme se zprávami, které se týkají stárnutí populace a toho, kolik bude seniorů za dvacet i čtyřicet let. Zásadní ovšem je otázka, jak nastavit pomoc seniorům v našem městě již dnes. Město Mělník patří mezi obce, které jsou v této oblasti vybaveny poměrně dobře. Funguje zde Centrum seniorů zřizované městem, které poskytuje nejen pobytové služby domov seniorů a domov se zvláštním režimem pro osoby vyžadující intenzivnější péči, ale také pečovatelskou službu. V posledních několika letech jsme na Mělníku zaznamenali zvyšující se potřebu specializovaných služeb sociální péče pro osoby postižené různými formami demence. Zde je potřebná péče specifická a velmi náročná. Centrum seniorů nabízí pomoc i této cílové skupině v tzv. „Vážce“. Co u nás na Mělníce ovšem chybí, jsou specializované ambulantní služby, jako například denní stacionář. V rámci procesu komunitního plánování rozvoje sociálních služeb bychom chtěli vznik takovéhoto pracoviště podnítit. Díky dobré práci odboru sociálních věcí a zdravotnictví je vytvořen základ, který se dá dále zdokonalovat.

Celý koncept realizace sociální politiky na úrovni města vychází z myšlenky, že potřebná pomoc musí jít za lidmi k nim domu. První krok je pravidelně oslovovat občany, kteří spadají do tzv. cílové skupiny, tedy seniory. Jak často toto oslovování probíhá, je různé podle věku oslovovaných seniorů. Možná se ptáte, proč by Vás měl někdo obtěžovat. Smyslem ovšem není obtěžování, ale představení konkrétních pracovníků občanům. Jsou to ti, na které se pak mohou v případě potřeby obrátit a kteří jsou vždy připraveni nabídnout potřebnou pomoc. Oslovování občanů probíhá nejčastěji písemnou formou obsahující informace s konkrétní nabídkou pomoci a „návratku“ ve které je možné požádat o návštěvu sociální pracovnice a případně si ihned potřebnou pomoc objednat. U některých skupin seniorů, například osamělých anebo starších osmdesát let je oslovování lépe provádět osobně. To umožní nabídnout službu a pomoc i těm, kteří si potřebu pomoci neuvědomují, nebo mají představu, že musí být už hodně velký problém, aby člověk mohl o pomoc požádat. To je ovšem nebezpečný omyl. Častým startovním problémem se závažnými důsledky je u seniorů „jen“ nedostatečné stravování a nedodržování pitného režimu. Dehydratace a malnutrice, jak se odborně tyto problémy nazývají, naruší zdravotní stav a důsledky mohou být až smrtelné. A přitom stačí tak málo, jako pomoc pečovatelské služby s dovozem oběda.

Zajištěním oběda to ovšem nekončí. Prosté donášení oběda přináší pro sociální péči možnost daleko efektivněji nabízet další pomoc. Díky každodennímu kontaktu jsme schopni zachytit prakticky okamžitě změny ve schopnosti péče o sebe sama a nabídnout odpovídající pomoc. Tuto pomoc nabízejí terénní sociální služby. Chceme dosáhnout toho, aby město Mělník podporovalo rozvoj terénních sociálních služeb, jako jsou denní stacionáře, centra denních služeb a pečovatelské služby. Tyto služby nemusí nutně poskytovat město samo. Domníváme se, že by bylo výhodné, pokud tyto služby budou poskytovat soukromí poskytovatelé s podporou města. Sociální odbor městského úřadu musí činnost sociálních služeb koordinovat. Zajistí tím návaznost péče zajišťované více poskytovateli.

Důraz na rozvoj terénních a ambulantních sociálních služeb ovšem neznamená, že by pobytové sociální služby nebyly v Mělníku vítány. Naopak, rozvoj kvality poskytované péče v Centru seniorů na Mělníku nebo podpora nových pobytových zařízení jsou také potřebné aktivity a město by je mělo podporovat.

Častá diskuse je nad náklady takovýchto opatření. Již dnes vynakládá město Mělník na provoz svých služeb sociální péče zhruba třináct milionů korun ročně. Z dostupných statistik je zřejmé, že zájem o pobytové služby mnohonásobně překračuje stávající kapacitu. Není tak divu, že se již objevili plány na navýšení kapacity pobytových služeb v režii různých zřizovatelů. Ze sondáží, které si dělali někteří poskytovatelé podobných služeb v České republice, je ale zřejmé, že mnoho těchto žadatelů o pobytovou službu ji vlastně aktuálně nepotřebuje a žádost podává tzv. pro jistotu. Pokud je jim totiž zajištěna terénní nebo ambulantní služba, jejich zájem o odchod do domova seniorů mizí. Pokud ovšem potřebnou péči nedostanou (jakoukoliv formou), jejich soběstačnost rychle upadá, a obratem se stávají klienty pobytové sociální služby. Když se vrátíme k nákladům na služby a porovnáme náklady na jednoho klienta u pobytové služby a u ambulantní či terénní, pak zjistíme, že úspora je v řádu několika tisíc korun na jednoho klienta za měsíc. Úspornější může být jen ten, kdo by potřebnou péči neposkytl.

Cílem péče ovšem nejsou jen samotní opečovávaní senioři. Chtěli bychom se zaměřit na rodiny, které zajišťují péči o své rodinné příslušníky. Ne, nechceme je přesvědčovat, aby to již nedělali. Chceme těmto lidem nabídnout podpůrné vzdělávání a odlehčovací služby. Přispějeme tím k tomu, aby tuto těžkou roli úspěšně zvládli.

Mgr. Petr Hanuš, sociální pracovník, ředitel sekce NNO UZS ČR a kandidát na starostu na kandidátce ODS Mělník